Kraków and Lviv
Je 6,30 a vstávám. Přípravy na odjezd jsem s juniorem v předstihu dokonal a jsme připraveni na první mou dovolenou, kterou realizuji tak trochu jinak, než jsem byl dopsud zvyklý. Oholím si hlavu, hodím sprchu a chystám sendviče na cestu. Kolem sedmé se z pelechu vyhrabe junior, hodí základní hygienu a je připraven. Zabaleno, vycházíme přesně 7,35 na vlakové nádraží v Bruntále. Odjezd vlaku je 8:28, takže času máme dost. Pro mě nová zkušenost (byl jsem kufříkový typ), plně naditý batoh, trekové boty a oděn ve stylu "outdoor".
Na nadraží jsem doklusal společně s juniorem v dostatečném předstihu, takže pohoda. Jízdenky jsem zakoupil již dva dny předem, takže jsem nemusel absolvovat čekačku v řadě na zakoupení jízdenek. Je fakt a budu úpřimný, řada se žádná nekonala a ve vestibulu čekalo na svůj odjezd jen šest lidiček. Čas odjezdu se blíží a tu změna, došla sms a oznamuje mi zpoždění vlaku, na neštěstí jsou to jen čtyři minuty. Vlak přijíždí, společně s juniorem nasedáme a pohodlně se usadíme. Vlak se rozjel a nechávam se unášet pohodou, která na mne ulehla. Cesta utíkala kvapem. Zastávky Krnov, Opava utekly ani nevím jak a byla tu Ostrava – Svinov naše přestupní stanice do Bohumína. Nasedly jsme do vlaku City Elephant, což byl pro mne skutečný zážitek a cestu v dvoupatrovém vlaku jsem si opravdu užíval. Odjezd na chlup přesně v 10:23. Uběhlo dvacet minut a jsme v Bohumíně. Vystupujeme a vidíme, že nádraží zrovna čeká velká rekonstrukce. Ven jsme se dostaly připraveným koridorem a poté pomocí směrovek. Všude vystavěné lešení jak vně tak i uvnitř a nepřehlednutelné skupinky dělníku v reflexních vestách. Takové malé bludiště to bylo, ale nakonec jsme se vymotaly a šly okouknout místo odkud vyražíme na další naši cestu. Prvním místem v pořadí je město Krakow. Plánovaný odjezd autobusu 12:05. Byla hodinka času a potřeba doplnit nějakou tu energii, tak jsme si odkočily do nedalekého bufetu, který se nacházel přes ulici naproti vlakového nádraží. Kousek od naši zastávky. Jeden vývar a hrašková polévka pro mne s pečivem za rovných čtyřicetsedm korun českých. Čas odjezdu se blíží a tak už bylo na čase se přemístnit na zastávku naše přepravce. Už z dálky vidíme černozlatý autobus s bílými polepy společnosti Leo Expres. Linka Bohumín – Krakow – Lvov. Míjíme autobus a usedáme na lavičku a vyčkáváme. Během několika minut, ale zjištujeme, že naše linka bude mít čtyřicet minut spoždění z důvodu vlakového přípoje téže společnosti , který měl na trase Praha – Olomouc zpoždění. Zklopíme hlavy a nehřešíme, naneštěstí to na sluníčku uteklo rychle a konečně usedáme a vyrážíme. Klimatizace byla v tu chvíly příjemné osvěžení po dusnu, kreré dnešní celé dopoledne doprovázelo. Ohlašovaný příjezd do Krakowa, dvě hodiny a třicet minut. Už planuji v hlavě co budeme dnes dělat a připravuji 14 kilometrový trek po tajných místech v Krakově (booking). Po příjezdu nás čeká se ubytovat. Pro první ubytování na naši cestě jsem vybral jednodenní pobyt v Apartamentu In Point Dubai, ul.Grzegorzecka 67F/46. Internetové stánky najdete zde www.inpointkrakow.pl. Dostupnost do historického centra jsou dva kilometry.
Tento apartmán se skládá ze dvou místností. Ložnice a obývacího pokoje propojeného s kuchyni. Tato je plně vybavena všemi potřebnými spotřebiči pro Váš pobyt. Vše v duchu moderního pojetí. Plno světel, kombinace bíle a červené barvy, které obratně doplňuje jídelní bar z přírodního dřeva a barové židle s polostrovaním oranžové barvy. Všechen ten prostor vyplňuje velkoplošná obrazovka a gigantická bílá kožená sedačka. K dispozici je i velká terasa s výhledem na Vislu. Cena za jednu noc se nám podařilo zakoupit se slevou 46 procent, tedy za 1300 korun českých. Je to poměrně i tak dost, ale s tím,že jsme si vypraly, udělaly večeři i snídani a to vše v duchu luxusu importovaného z Dubaje za to stálo a byla to přijemná zkušenost
Jsme ubytovaní, osvěžení rychlou sprchou a vyrážíme na toulky Krakowem. Poblíž apartmánu se nachází i večerka, kterou při spáteční cestě určitě navštívíme, abychom doplnily zásoby. Dnešní den utekl rychle máme splněno, unavení a za tmy se vracime do ubykace, ale ještě předtím se stavujeme v Žabce . Je to polský řetězec supermarketů a večerek s příznivýma cenami. Nakoupeno a domů. Uleháme kolem půlnoci.
Dnes nás čeká poměrně náročný den. Ráno jsme si trochu přispaly, po vydatné snídaní a sprše si sbalíme věci a kolem 12 hodiny odevzdáme klíče a vyrážíme. Dnes máme konečně v plánu starý Krakow. Předem jsem vytypoval místa, která navštívíme. Uvidíme co všechno stihneme, ale času máme dost. Autobus do Lvova jede ve 22:30.
..... a naše dobrodružství může začít. Marakeš nás přivítala krásným zasluněným počasím a tímto architektonicky skvostem. Ta stavba je úžasná .......
Marrakech - street
Procházka starobylou Medinou a hlavně návštěva Souku byl neskutečný zážitek. Především to byl adrenalin tu něco zachytit, protože na člověka s fotoaparátem se koukají dosti nevlídně a pokud nejste otrlý vstoupit i do případné menší konfrontace s Vašim modelem, nedoporučuji. Mají za to, že jim kradete duši, prostě jste v jiném světě a to je třeba respektovat.
Cesta k Atlantiku
Přístav Essaouira ve městě As - Savíra na pobřeží Atlantiku bylo jedno z míst, kreré jsem s juniorem navštívil. Krátka zastávka v Sidi Bennour a dále návštěva malé manufaktury na zpracování arganových ořechů cestou tam, bylo příjemné zpestření. Samozřejmě nesmím zapomenout i na atrakci "létajících" koz v koruně stromů, které pocitově dávám palec dolů, ale byla to zastavka na cestě "tam", takže budiž. Naš mikrobus čítal dva "amíky" ve věku čerstvě "cetiletých", zralý manželský pár z Francie, řídiče a nás. Takže ty "kozy" mu vyčítat nebudu ( myšleno řidiči ), chtěl se někomu zavděčit a to se mu určitě podařilo. Cesta ze zasluněné Marakeše do cílové destinace trvala něco kolem třech hodin. Bylo "pokořeno" celkem 174 kilometrů směrem tam a to stejně zpět. Pro naší smůlu nás As - Savíra přivítala velmi nevlídně a do dnes mi zní v uších, když naše "ekipa" dorazila na místo určení a řidič pronesl větu " at four departure, get off" a společně s juniorem a celou partou jsem se musel vnořit do spontánní symfonie odeznívajícího "štormu", krerý toto pobřeží již bičoval tři dny. Po pár krocích jsem byl totálně "skrz na skrz" promočený a nezbývalo mi než hledat útočiště kde přečkáme tuto sprchu. Když deštivý nápor odezněl, věděl jsem , že zbylo málo času na tvorbu. Po chvilce přišla další deštivá vlna, ale v tom krátkém mezičase se mi podařilo zachytit snímek, který jsem pojmenoval "Atlantic". Tato fotografie zachycuje trojici bodů, kterými jsou kitesurfinger (speciální druh surfingu, kdy je sportovec tažen padákem), racek a sloup veřejného osvětlení, to vše umocňuje rozbouřený Atlantik a ponuré nebe. Snad se líbí, ale pro mě tato cesta stála za to. A jak se říká " dobrá hospodyňka ... " a já si skočil pro fotku v deštivé As - Sawíře.
Sidi Bennour - street
Marocké město Sidi Bennour se nachází na půl cesty mezi Marakéši a Atlantikem. Toto město ničím zvláštním nevyniká, ale bylo příjemné zachytit pár momentů z toho pulzujícího místa. Určitě mě dostal pózující trhovec pomerančů, který se nebojácně zahleděl do mého objektivu a nebo zátiší otce a syna, kterému otec něco ukazuje a do toho všeho vstupuje na scénu nezainteresovaný motocyklista.
Estráda pro turisty. Za jedno euro si můžete pořídit selfie s kozami.
Essaoiura - street
